|
|
PRAŽSKÝ ZIMNÍ MARATON 2010 - pozvánka na vyjížďkuVážení přátelé cyklistiky, jistě se k Vám dostala informace, že letošní ročník 1.zimního pražského MTB maratonu, plánovaného na 6.února 2010, se neuskuteční. Hodně závodníků i hobbíků mělo tento závod naplánovaný ve svém kalendáři a nyní jim tak vzniká mezera, která se ale dá snadno zaplnit. Rozhodli jsem se totiž, že uspořádáme nezávodní vyjížďku po trase tohoto maratonu. Termín i trasa zůstávají beze změny oproti plánovanému závodu. Trať vyjížďky bude začínat v Praze - Dejvicích v ulici Bechyňova. Vydáme se směrem do kopce k Matěji a následně po celé trase 1.zimního pražského MTB maratonu měřící 38 km. Nezapomínáme ani na malé občerstvení v okolí Okoře, kde bude připravena občerstvovací stanice. Po občerstvení budeme pokračovat přes Šárku zpět do Dejvic. Vyjížďku pořádá ATOMBIKE TREK TEAM a je určena pro všechny příchozí cyklisty, kteří si rádi vyzkouší horská kola v zimních podmínkách. Po vyjížďce si budete moci zdarma stáhnout svoje fotografie z tohoto zimního podniku. Těšíme se na Vás 6.února 2010 v 10hodin.
VÁNOČNÍ VYJÍŽĎKA 2009Sezónu 2009 jsem tradičně zakončili Atombike Vánoční vyjížďkou, která se tradičně koná 24.prosince v 10.00. Letošní předvánoční počasí slibovalo zajímavý terén. Na Štědrý den bylo příjemné počasí a i díky tomu se před bikeshopem ATOMBIKE sešla početná skupina jezdců. Ani letos jsme přípravy na tuto událost nepodcenili a připravili jsme opravdu náročnou trať s množstvím zrádných pasáží. Absolvovat s námi tuto vyjížďku mohl každý, kdo rád hledá nové výzvy. Již měsíc dopředu jsme hledali nejlepší úseky a sjezdy. A můžu říct, že se to opravdu povedlo. Jako první jsme se vypravili ke zřícenině Baba, kde jsme udělali první terénní focení. Hned potom ale začala první obtížná věc a tou byl nemilosrdný sjezd od zříceniny dolů. Tento sjezd si na Vánoční vyjížďce zažíval letos svoji premiéru. Strmý svah pokrytý rozbředlým sněhem hned na začátek rozdělil celou skupinu na tři části. První, která sjela více méně bez problémů. Druhá, která se alespoň pokusila, ovšem svým neúspěchem pobavila první a třetí skupinu. Pády to byly neskutečné a vypadalo to chvílemi opravdu zajímavě. Třetí skupina zůstala nahoře a jen přihlížela. Následoval terénní spojovací úsek k další náročné překážce a tou bylo naše pověstné „esíčko“. To je asi největší atrakce, kterou jsme v této sezóně objevili a proto nemohlo na Vánoční vyjížďce chybět. Dokonce jsme měsíc dopředu s Gonzim rozřezali padlé větve, aby jsme toto místo zprovoznili. Do esíčka jsem se pustil jako první a hned úspěšně. Následovaly další pokusy, které nebyly většinou moc úspěšné. Hodně blízko byl Matěj ale nakonec dokázal sám sebe přejet svým kolem. Parádní prdelobrzdu zde ukázal Lukáš. Poměrně jistě do dal i Sann. Mě to nedalo a vrhnul jsem se na druhý pokus. Bohužel mě tentokrát tolik nepodrželo přední kolo a sklouznul jsem se řidítkem do stromu. Naštěstí jsem to poměrně ustál a ani jsem nelehnul. Ale chtěl jsem ukázat, že napoprvé to nebyla náhoda. Další pokus opět vyšel a radost byla veliká... Lukynovi nakonec ani motivace v podobně vidiny bodů nepomohla k většímu odhodlání do tohoto sjezdu. Ale Vánoční vyjížďka je i o tom, že se rok od roku posouváme dál a dál ve svých technických dovednostech. Pod esíčkem přišlo těžké rozhodnutí. Buď jet ověřené korýtko nebo po třech letech zkusit hardcore možnost v podobě prvosjezdu (sjezd, které vede po cestě, která nikdy cestou nebyla). Řekl jsem, že se tam zajedeme jen tak podívat. Vašek s foťákem se hned vrhnul do půlky sjezdu a rozhodl o dalším osudu. Tenhle sjezd je nejbrutálnější ze všech. Začátek je volný pád mezi pařezy, pak následuje obrátka lehce doleva kolem stromu. Zde je zároveň i zrádný kořen, který se nesmí trefit. Využil jsem znalosti trati a trochu pustil se dolů. Řídil jsem se pravidlem, že před sjezdem musím mít respekt, ale nesmím mít strach. Trochu mi to ustřelilo v zatáčce, ale vyšlo to. Dal jsem to bez šlápnutí a se sedlem nahoře. Při závodě si taky nedám sedlo níž ve sjezdu. Hned po mě se tam vrhnul Matěj a s menším šlápnutím to dal taky dolů. Potom vyjel Lukáš a po pár metrech šel brutálně dolů. Skoro jsem se divil, že toho svýho starýho oceláka nezlomil. Potom se pustil dolů Sann a předvedl parádní ztrátu kola a těsné minutí pařezu. Krev na nose mu rychle zaschla a tak dole čekal na představení Žlababy. Ten si tu před třemi lety ohnul totálně ráfek. Letos to vypadalo nadějně ale nakonec to taky zahodil. Bylo z toho jen ulomené sedlo. Lukášův další pokud byl stejně úspěšný jako ten první a opět nás všechny pobavil. Na závěr jsme si samozřejmě museli dát náš oblíbený sjezd z Aritmy dolů do Šárky. Ten jezdíme už roky a prostě nemohl chybět. Po předchozích náročných pasážích už toto byla jen procházka růžovým sadem. Pak už jsme zastavili v hospůdce na Jezerce, kde si každoročně opečeme buřtíky na otevřeném ohni, dáme něco k pití a začneme se pomalu loučit. My co jsme jeli zpět do Dejvic jsme si ještě vyjeli oblíbenou Zlatnici a pak už jsme jeli každý svou cestou domů. Tam na nás čekalo jen vánoční veselí a dárky... Letošní Atombike Vánoční vyjížďka se podařila a rozhodně patří k těm nejlepším v historii. Byla hodně náročná, ale všichni mají celý rok na to, aby se zdokonalili a připravili na výzvy příští vyjížďky. Velké poděkování patří Vaškovi Novákovi za úžasné zdokumentování celé akce a pak samozřejmě všem, kteří se odhodlali a vyrazili s námi. Těším se na Vás opět za rok – 24.prosince 2010 v 10.00 u ATOMBIKU ! ! !
|
|